15. listopad ’09 [archiv]

Ano, hádáte správně, to je ten den, kdy se zúročí bezmála dva roky mé hudební tvorby! Dva roky, ve kterých jsem, mimo jiné, stihl odmaturovat a vkročit na půdu akademickou, tudíž jsem na albu samozřejmě pracoval s přestávkami. Jindy však až s neuvěřitelnou horlivostí, mnohdy až 13 hodin denně, do brzkých ranních hodin.

Prvotní myšlenka o vytvoření nějakého komplexnější hudebního dílka – alba, vznikla již někdy v lednu 2008, od této doby se však událo a změnilo tolik věcí, že z této myšlenky zbylo skutečně jen to podstatné – že deska bude tento rok 🙂  Přidávali se nové nápady, které se však zpočátku zdáli až utopické, například ono propojení hudby a poezie s výtvarným uměním. Nacházel jsem nové inspirace a formoval jakousi myšlenku, která by měla celé album provázet. Ovlivněn mnoha hudebními žánry, především rockovou, folkovou a alternativní scénou, ovlivněn nejrůznějšími interprety a umělci, jsem postupně psal texty a tvořil jednotlivé písně, pak je předělával, upravoval, konsultoval s kamarády hudebníky, až se písně dostaly do jakési mě libozvučné podoby, kterou na albu uslyšíte. Myslím, že mohu s klidem prohlásit: ti jenž mou dosavadní tvorbu znáte – zapomeňte (krom písně „Slzy vosku“, která se jako bonus na albu objeví v naprosto původní, originální avšak nově zremástrované verzi). Jak jsem psal už někdy v minulém roce – očekávejte nové album, nový zvuk, očekávejte alternativu a hudební experimenty napříč nejrůznějšími žánry. Očekávejte dávku melancholie, skepse, deprese, emocí, patosu, sentimentu ale i romantiky. Očekávejte mé nové já – již 15. listopadu. A jak se vlastně album bude jmenovat?? Otázka, která mě pronásledovala celou tu dobu, na každém rohu. Název musel být jednoduchý, výstižný, avšak originální, s nějakou hlubší myšlenkou, možná až lehce poetický. Takový, který v posluchači vzbudí jakési emoce, otázky. Samozřejmě, že se v průběhu těch bezmála dvou let potenciální názvy různě střídaly, až mě některý den napadlo jedno slovo, které mě dodnes nepustilo. To slovo, a název mého nového alba, zní: Samomluva. Někdy totiž můžeme stát, mluvit k lidem a stejně nás neslyší, nechápou nás, nebo ani chápat nechtějí, takže naše slova se mění v pouhou samomluvu. Samomluva by se také dala chápat jako určitý produkt samoty. Kdo lépe člověka pochopí, než-li on sám? Podobně jako umění – určitá forma autoterapie. Slovo samomluva je synonymem slova monolog, který vlastně vedu z nahrávky směrem k posluchači. Když člověk píše, tak se jedná o záznam vlastních myšlenek, které probírá pouze v sobě, sám se sebou, čili se jedná o takovou vnitřní samomluvu, navíc můj projev v mé hudbě má také blízko k mluvení (recitaci, chcete-li) – monologu, samomluvě.

Takže v neděli, 15. listopadu očekávejte mé nové album, mou Samomluvu, zdarma ke stažení nawww.katas.kx.cz , pro mé nejbližší přátele pak na CD nosiči 😉 V příštím článku, pokud ho stihnu napsat, bych chtěl zveřejnit obal desky, na kterém právě pracuji, a seznam skladeb.

  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
Napsal:

Jan Lipovský je autor veškerých zde prezentovaných fotografií, textů, hudby a další tvorby. Žije v Ostravě kde také působí jako PR manager, fotograf, grafik a copywriter Divadla Mír. Více informací naleznete v sekci O autorovi.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *